Prckové na výletě FOTO: Školáčci ze Suchého Dolu vyzkoušeli univerzitní lavice

Třicet pět žáků Základní školy Suchý Důl ležící v údolí potoka Ledhujka, východně od Police nad Metují, si přijelo 4. června 2019 prohlédnout Fakultu informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové.

Malotřídní škola s individuálním přístupem k dětem tak oplatila návštěvu panu děkanovi profesoru Hynkovi, který se v září loňského roku zúčastnil slavnostního zahájení školního roku. Historie této školy v okrese Náchod spadá do konce 19. století, kdy byla v roce 1879 postavena současná budova školy.

Úvod zajímavého programu, který pro děti 1. až 5. tříd a jejich pedagogický doprovod fakulta připravila, patřil prohlídce moderního univerzitního kampusu Na Soutoku. Hosté si prošli relaxační prostory, nahlédli do poslucháren, vyzkoušeli si, jaké to je sedět v počítačové učebně se 40 počítači či v aule pro 150 studentů. Následovala prezentace fyzikálních pokusů s kapalným dusíkem v podání dr. Křížové z Přírodovědecké fakulty UHK. Výlet do Hradce Králové byl zakončen návštěvou pravěké vesnice v Archeoparku ve Všestarech. Odtud už cesta návštěvníků směřovala zpátky k domovu.

„Děkujeme za pozvání. Je to úžasný zážitek. Děti doposavad nic takového nezažily a neměly ani možnost si takto prohlédnout fakultu. Moc vám za všechno děkujeme, nejvíce tedy panu děkanovi, že je tak obětavý a žákům malotřídní školy tento zážitek zajistil. Za 5 let co učím, jsem se s tím nesetkala,“ poděkovala za pozvání Pavlína Klicnarová, učitelka ze základní školy.

Nešlo o první takto zaměřenou exkurzi. Školu v minulosti navštívily například děti z Orlického Záhoří, Pece pod Sněžkou, Budislavi, Jamného nad Orlicí, Jehnědí či Vidlaté Seče. Význam setkávání těch nejmenších s vysokoškolským prostředím, je otázka pro zakladatele této tradice profesora Hynka: “Sám jsem před mnoha lety do malotřídní základní školy chodil, a proto je i tímto způsobem dlouhodobě podporuji. Při každé návštěvě si uvědomuji, jak důležité jsou tyto školy nejen pro udržení mladých rodin na venkově, ale i k zajištění kulturního a společenského života v obci. Příběhy starostů o tom, jak a za jakých obětí školu ve vsi zachránili, hrdost učitelského sboru na výsledky „našich“ dětí a pevná sounáležitost žáků, která je podpořena společnou výukou napříč třídami – to všechno jsou zážitky, na které se každý rok moc těším.“